|
|
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
|
|
|
Role Grónska a Nunavutu v mezinárodních vztazích v letech 1979-2009
Zettlitzerová, Radka ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Grónsko a Nunavut jsou území s určitou mírou samosprávy. Grónsko získalo svůj autonomní statut v roce 1979, když vstoupil v platnost Zákon o grónské samosprávě, a v případě Nunavutu se tak stalo s jeho vznikem v roce 1999 na základě dokumentů Dohody o územních požadavcích Nunavutu a Zákonu o Nunavutu. V pravomocích obou autonomií sice nejsou záležitosti spojené se zahraniční politikou, ale existují možnosti, jak se Grónsko a Nunavut mohou v mezinárodních vztazích angažovat - například prostřednictvím iniciativ Inuitů, většinových obyvatel Grónska i Nunavutu. Bakalářská práce Role Grónska a Nunavutu v mezinárodních vztazích v letech 1979 - 2009 se snaží odpovědět na otázku, zda výše zmíněné dokumenty umožňují Grónsku a Nunavutu participovat v mezinárodních vztazích, zda je můžeme považovat za subjekty mezinárodního práva a zda lze uvést příklady jejich mezinárodní aktivity. Autorka obhajuje hypotézu, že i přes to, že dle ústavních dokumentů nemají Grónsko ani Nunavut oprávnění jednat samostatně v zahraničních otázkách, mohou se zejména prostřednictvím organizací Inuitů účastnit mezinárodních jednání a do určité míry rozhodovat o své zahraniční politice. První část této práce uvádí základní geografický, socioekonomický a historický přehled ke Grónsku a Nunavutu. Druhá část se věnuje otázce...
|
|
|
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
|
|
|
Inuité a Severní strategie Kanady
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Bakalářská práce Inuité a Severní strategie Kanady se zabývá vztahem mezi kanadskou federální vládou a skupinou původních obyvatel - Inuitů, především v letech 2006-2015, kdy post kanadského premiéra zastával konzervativní Stephen Harper. V roce 2007 byl zveřejněn plán aktivního rozvoje arktického území tzv. Severní strategie Kanady, založený primárně na ekonomickém rozvoji a zvýšené kanadské přítomnosti v Arktidě. Současně byl v tomto dokumentu oficiálně uznán význam Inuitů pro Kanadu v podobě postavení kanadského nároku na Arktidu, na historické přítomnosti Inuitů v této oblasti. I přes tento fakt, se Inuité nedočkali výrazných změn, které by pomohly řešit současnou socio-ekonomickou krizi, ve které se nacházejí a nadále jsou minimálně konzultováni v krocích, týkajících se oblasti, ve které žijí. Cílem této práce je, na základě dvou stěžejních dokumentů: Severní strategie Kanady a Inuitského plánu akce, analyzovat priority a požadavky Inuitů a federální vlády, za účelem zjištění, zda Inuité a federální vláda sledují stejné cíle, a v čem spočívá neporozumění a selhávající komunikace mezi těmito dvěma stranami, která brání v řešení sociální krize Inuitů a pravé prosperitě arktického území. Práce sleduje hlavní hypotézu, že hlavním problémem je odlišné vnímání Arktidy jednotlivými stranami, vláda ji...
|
|
|
Role Grónska a Nunavutu v mezinárodních vztazích v letech 1979-2009
Zettlitzerová, Radka ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Grónsko a Nunavut jsou území s určitou mírou samosprávy. Grónsko získalo svůj autonomní statut v roce 1979, když vstoupil v platnost Zákon o grónské samosprávě, a v případě Nunavutu se tak stalo s jeho vznikem v roce 1999 na základě dokumentů Dohody o územních požadavcích Nunavutu a Zákonu o Nunavutu. V pravomocích obou autonomií sice nejsou záležitosti spojené se zahraniční politikou, ale existují možnosti, jak se Grónsko a Nunavut mohou v mezinárodních vztazích angažovat - například prostřednictvím iniciativ Inuitů, většinových obyvatel Grónska i Nunavutu. Bakalářská práce Role Grónska a Nunavutu v mezinárodních vztazích v letech 1979 - 2009 se snaží odpovědět na otázku, zda výše zmíněné dokumenty umožňují Grónsku a Nunavutu participovat v mezinárodních vztazích, zda je můžeme považovat za subjekty mezinárodního práva a zda lze uvést příklady jejich mezinárodní aktivity. Autorka obhajuje hypotézu, že i přes to, že dle ústavních dokumentů nemají Grónsko ani Nunavut oprávnění jednat samostatně v zahraničních otázkách, mohou se zejména prostřednictvím organizací Inuitů účastnit mezinárodních jednání a do určité míry rozhodovat o své zahraniční politice. První část této práce uvádí základní geografický, socioekonomický a historický přehled ke Grónsku a Nunavutu. Druhá část se věnuje otázce...
|
|
|
Exotické pohádky, jejich analýza a vliv na české pohádkové prostředí
KODETOVÁ, Lucie
Práce se zabývá pohádkami exotických zemí (a kontinentů) Afriky, Ameriky, Austrálie, Japonska, Číny, Indie, dále pohádkami inuitskými. Vybrané pohádky jsou představeny, analyzovány, srovnány mezi sebou. Zároveň jsou vyhledávány podobnosti s českým pohádkovým prostředím. V úvodní časti je k nalezení i obecná teorie pohádky. Jedním z cílů této práce je také seznámení s novými zdroji. Praktická část zkoumá povědomí žáků šestých tříd základní školy o světových pohádkách. Součástí výzkumu je také dotazník pro učitele českého jazyka na zkoumaných školách, v němž je kladen důraz na zjištění možností praktického využití pohádek ve výuce.
|
host ::
RSS.